Henri Konan Bédié
| Henri Konan Bédié | |
|---|---|
.jpg) Henri Konan Bédié (22. září 1997) | |
| Prezident Pobřeží slonoviny | |
| Ve funkci: 7. prosince 1993 – 24. prosince 1999 do 22. října 1995 jako zastupující | |
| Předchůdce | Félix Houphouët-Boigny |
| Nástupce | Robert Guéï |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana Pobřeží slonoviny |
| Narození | 5. května 1934 Daoukro |
| Úmrtí | 1. srpna 2023 (ve věku 89 let) Abidžan |
| Choť | Henriette Konanová Bédiéová |
| Alma mater | Poitierská univerzita |
| Profese | politik a diplomat |
| Ocenění | velkodůstojník Řádu prince Jindřicha (1991) velkokříž Řádu dobré naděje (1998) čestný doktor Univerzity Jeana Moulina Lyon III (1999) Řád dobré naděje Národní řád Pobřeží slonoviny |
| Commons | Henri Konan Bédié |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henri Konan Bédié (5. května 1934, Dadiékro, Côte d'Ivoire – 1. srpna 2023)[1] byl druhý prezident Côte d'Ivoire (Pobřeží slonoviny).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Druhý prezident Côte d’Ivoire pocházel z etnika Baoulé, etnika, které za Houphouët-Boignyho vlády ovládalo jak politiku, tak i významnou část ekonomicky v zemi. Získal kvalitní vzdělání v Côte d’Ivoire a ve Francii; doktorát z ekonomie získal na univerzitě v Poitiers ve Francii. Po návratu ze studií do vlasti vstoupil do státních služeb a stal se prvním velvyslancem své země v USA (1961–1966). Poté se stal ministrem hospodářství a financí a současně působil jako guvernér Mezinárodního měnového fondu.
V červnu 1977 musel po sérii krachů státních cukrovarů opustit ministerské křeslo a působil jako zvláštní poradce pro africké záležitosti u prezidenta Mezinárodní finanční korporace Světové banky ve Washingtonu.
Do Pobřeží slonoviny se vrátil v prosinci 1980 a byl zvolen prezidentem Národního shromáždění. Tuto funkci zastával i v roce 1993, kdy zemřel dlouholetý vládce Pobřeží slonoviny Félix Houphouët-Boigny. Jako předseda parlamentu se podle ústavy stal Bédie úřadující hlavou státu na celý zbytek prezidentského funkčního období. Byl kritizován za zasahování do svobody tisku. V dubnu 1994 byl zvolen předsedou vládní strany Parti démocratique de Côte d'Ivoire – PDCI (Demokratická strana Côte d'Ivoire) a byl jejím kandidátem pro prezidentské volby roku 1995. Bédié tyto volby přesvědčivě vyhrál.
Následující léta jeho vlády byly ve znamení studentských nepokojů, potírání opozice, jejíž členové byli zadržování, i rozkolů ve vládě. V roce 1997 dosáhl Bédié ústavních změn, které posilovaly jeho prezidentské pravomoci, prodlužovaly prezidentské funkční období a odstraňovaly limit týkající se počtu období, po která může být prezident ve funkci. Po těchto krocích Bédiého autorita i popularita rychle klesala. V prosinci 1999 došlo k vojenské vzpouře, která vyústila v celostátní krizi. Armáda požadovala, aby byl do jejího čela znovu postaven brigádní generál Robert Guéï, bývalý náčelník generálního štábu a bývalý ministr v Bédiého vládě. 24. prosince se Guéï postavil do čela úspěšného povstání a vytvořil Comité national de salut publique (Národní výbor pro blaho lide), který se stal vrcholným představitelem moci v zemi.
Bédié se ukryl na francouzské ambasádě. Jeho naděje na odvrácení puče pohasla poté, co převrat podpořilo i četnictvo a uznala jej i Francie.
Bédié odešel do francouzského exilu a v Pobřeží slonoviny byl na něj vydán zatykač pro podezření z defraudace. Nové prezidentské volby byly vyhlášeny na říjen 2000. Bédiému nebyla kandidatura umožněna.
Situace v zemi se rychle stávala nepřehlednou a směřovala ke konfliktu. Pokus o jeho urovnání byl učiněn svoláním Fóra národního usmíření, kterého se již Bédié zúčastnit mohl. V dubnu 2002 byl Bédié opětovně zvolen za prezidenta PDCI.
Během občanské války Bédié pobýval opět ve Francii, v září 2005 se vrátil do vlasti jako prezidentský kandidát PDCI. Značná část obyvatelstva jej přivítala nadšeně, přestože podle pozorovatelů působí i na svůj věk značně unaveně a nepozorně. Volby, původně plánované na konec října 2005 se odehrály v roce 2010 a Bédié skončil v prvním kole na třetím místě s 25 % hlasů, většinu hlasů získal ve dvou obvodech uprostřed země a jednom na jihozápadně.
V listopadu 2021 se na konci sympozia PDCI jeho politická strana Henri Konan Bédié zavázala jmenovat zvláštního poradce odpovědného za usmíření. Jeho volba padla na Noëla Akossiho Bendja, bývalého starostu Plateau a místopředsedu strany.
Zemřel 1. srpna 2023 ve věku 89 let.[1]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
velkodůstojník Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 8. dubna 1991[2]
velkokříž Řádu dobré naděje – Jihoafrická republika, 1998[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Décès du Président Henri Konan Bédié à la Pisam : La Côte d'Ivoire perd une figure politique
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-16]. Dostupné online.
- ↑ SAHOBOSS. National Orders Recipients 1998. South African History Online [online]. 2011-04-03 [cit. 2019-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-16. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri Konan Bédié na Wikimedia Commons
| Prezident Côte d'Ivoire | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Félix Houphouët-Boigny |
1993–1999 Henri Konan Bédié |
Nástupce: Robert Guéï |
